Otaznik 2018Výsledkem našich pravidelných Informačních besed a snahy podporovat Vaší plnou informovanost o projektu ZEVO Cheb , i témat souvisejících s nakládáním s odpady, Vám přinášíme aktuální sérii ODPOVĚDÍ na Vaše dotazy a zajímavosti publikované od ledna r. 2018.

TEREA Cheb s.r.o. podniká v duchu našeho sloganu odpovědně s přírodou. Jsme přesvědčeni, že to je správný přístup pro společný prospěch. Máte-li dotazy, rádi Vám na ně odpovíme prostřednictvím kontaktního emailu.

Otázky,
Odpovědi & Zajímavosti…
2018

Vaše spalovna prý nebude mít třídící linku na přetřídění odpadků a vše tak půjde přímo na spálení. Proč odpad před spálením neroztřídíte?

Při návrhu technologického řešení ZEVO Cheb bylo vzato v úvahu, že obce Chebského regionu již léta provozují systémy třídění komunálního odpadu, pro možnost jeho dalšího využití. ZEVO je univerzální tepelné zařízení, které je schopno využít energii z hořlavého odpadu i bez předchozího dotřiďování různě znečištěného a promíchaného směsného komunálního odpadu. Tím se též zmenší výměra potřebného pozemku pro ZEVO Cheb.

Na začátku listopadu vyšel v Aha! článek, podle kterého až 50% vytříděného plastu stejně končí na skládkách. Navíc prý Čína již ani nechce dovážet naše vytříděné plasty.

Musíme si uvědomit, že Čína není celosvětovým smetištěm, kam zejména členské státy Evropská Unie, Spojené státy a Japonsko, můžou vyvážet své odpady, a ještě to vydávat za recyklaci. Do Číny byly v minulosti vyváženy zejména plasty, které jsou obtížně zpracovatelné, nebo jejichž recyklace se jejich vývozcům ekonomicky vůbec nevyplatila. Přejme proto i Číně, aby si chránila své životní prostředí, před jeho znečišťováním odpadem, dovezeným třeba z druhé strany Země!

Na dotaz, proč se velká část námi vytříděných plastů ze žlutých kontejnerů stejně vyváží mimo území ČR, nebo se zahrabává na skládkách, jsme již odpovídali – viz odpovědi roku 2017.

Ekologický spolek Arnika uvádí, že na jednoho občana připadá v Česku průměrně o 100 kilogramů víc odpadu než v Rakousku nebo v Německu. To jsme opravdu tak nepořádní?

Ne, není třeba věřit všemu, co nějaký ekologický spolek, nebo jeho člen prohlašuje. Je třeba se zamyslet, proč to ten zájmový spolek prohlašuje. Čeho chce zveřejňováním některých informací dosáhnout, a co vlastně prosazuje.

Ono se totiž jedná v prvé řadě o metodiku vykazování odpadů. Tedy co vše statistický úřad, nebo ministerstvo životního prostředí daného státu, zahrne pod pojem komunální odpad. Například za rok 2015 vykázal Český statistický úřad průměrnou produkci komunálního odpadu 317 kg a Ministerstvo životního prostředí ČR zase 500 kg na osobu, protože každý má svou vlastní, tedy jinou metodiku evidence a sledování odpadů.

Co se týče Německa a Rakouska, podle údajů z Ministerstva životního prostředí ČR, v roce 2015 byla produkce komunálního odpadu v Německu 618 kg a v Rakousku 565 kg na osobu. Je tedy na zvážení, zda má pravdu zájmový spolek Arnika, nebo Ministerstvo životního prostředí ČR.

Končí rok 2017 a kvapem se blíží termín zákazu ukládání odpadků z našich popelnic na skládku. Vaše spalovna nestojí a zatím ani není jisté, jestli si ji postavíte. Co budete s těmi odpadky dělat, až opravdu začne platit ten zákaz skládkování?

To je špatně položená otázka. Předně, TEREA Cheb s.r.o., není majitelem komunálního odpadu, a zatím ani nepodniká v oblasti nakládání s odpady. Majitelem komunálního odpadu je ze zákona obec, na jejímž katastru (území) tento odpad občané vytvořili. Nikoliv výrobce energií, ale právě obec, jako vlastník komunálního odpadu, má zákonnou povinnost zajistit jeho sběr, využití nebo likvidaci. Záleží tedy na obci, zda námi nabízené energetické využití komunálních odpadů přijme, nebo se rozhodne pro jiné řešení. o tom již rozhodnou zastupitelé, které si občané ve volbách zvolili.

Místo výstavby spalovny v Chebu, navrhuje Hnutí Duha zvýšit kapacitu současných spaloven v Praze a v Brně, 60 tisíc tun odpadků zpracovat na Sokolovsku, a dalších 100 až 160 tisíc tun využít na Severní Moravě. To je rozumné řešení, ne jejich pálení v Chebu!

Tento názor známe, ale nepovažujeme jej za správný. Jistě, žádný rozumný ekolog nebude veřejně zpochybňovat i několik desítek let úspěšně provozované spalovací zařízení (ZEVO), poskytující bez nehod a mimořádných událostí svou službu obcím a obyvatelstvu, při současném respektování platných zákonů na ochranu životního prostředí. Taková již zkrátka současná moderní zařízení na energetické využití komunálních odpadů jsou. Proto není divu, že se tyto zájmové spolky a sdružení soustředí raději na zamezení vzniku dalších spalovacích zařízení, a to i za cenu své podpory rozšíření množství likvidovaného odpadu ve stávajících, již léta provozovaných spalovacích zařízeních.

Jenže, třeba v roce 2015 v naší republice vzniklo v domácnostech asi 2,8 milionu tun směsného komunálního odpadu. Z toho asi dva miliony tun skončily na skládkách. Pokud z toho odečteme zmíněných 60 tisíc tun pro Sokolovsko, a 160 tisíc tun na Severní Moravu, zbyde asi 1,8 mil tun odpadků. o ty by se podle Hnutí Duha měly podělit stávající spalovny v Praze a v Brně. Abychom zamezili skládkování směsného komunálního odpadu, pak při současné celkové kapacitě těchto dvou spaloven 578 tisíc tun ročně, by se musela jejich kapacita zvýšit na čtyřnásobek!

Veřejné informace o produkci a nakládání s odpady v ČR lze získat na odkaze: https://isoh.mzp.cz/visoh

Bude možno ve vaší spalovně zlikvidovat i vyřazený bytový textil, ošacení a obuv?

Vyřazený bytový textil z domácnosti, jako jsou záclony, závěsy, koberce apod., je též komunální odpad, vznikající na území obce při provozu domácností, a je možné ho po podrcení energeticky využít.

Nepotřebné ošacení a obuv, je však lépe uložit do sběrných kontejnerů, které provozuje místní Charita, nebo je prodat (burza, bazar, „bleší trh“). Textil a obuv jsou však též spalitelné materiály, a proto je lze i energeticky využít. Záleží tedy na občanovi, zda nepotřebné oblečení a obuv uloží do popelnice, nebo je někomu věnuje k dalšímu využití, či k prodeji.

Zveme Vás na BRKO. Tak zněl článek v lednových Radničních listech Chebu. Agrobiolog místního spolku se zastupitelkou města v něm místo spalovny propagují výstavbu bioplynové stanice na okraji Chebu a výrobu paliva pro auta z odpadů. To je dobrý nápad, lepší než jen odpadky spálit.

Od počátku roku 2015 má město zákonnou povinnost zajistit oddělený sběr a využití bioodpadu. Takto získaný biologicky rozložitelný komunální odpad (zkráceně BRKO), je v současnosti předán zpracovateli ke zkompostování. Místo kompostování, však lze BRKO využít i jako vstupní surovinu (substrát) pro bioplynovou stanici. Vyrobit bioplyn, ten vyčistit, stlačit a prodávat ho jako pohonnou hmotu (CNG), nebo ho vtlačovat do rozvodné plynárenské sítě. Potíž je v tom, že se v okolí Chebu ještě žádná vhodná bioplynka nenachází. Proto je navrhováno, aby si ji město pořídilo, své BRKO si v ní zpracovávalo a výsledný produkt prodávalo.

ZEVO Cheb není určeno k využívání bioodpadu (BRKO), který občané vytřídili do hnědých popelnic. Místo toho bude využívat směsný komunální odpad, tedy ten co ukládáme do svých popelnic, a který se teď vyváží na skládku. To znamená, že ZEVO Cheb a bioplynka jsou dvě různá zařízení, kde každé bude využívat jinou složku komunálního odpadu. Bioplynová stanice nemůže nahradit zařízení pro využití směsného komunálního odpadu. Obě zařízení si tedy vzájemně nebudou konkurovat a můžou být provozována současně.

V Deníku psali, že ekologové vyzývají ministra ke zvýšení poplatků za skládkování odpadů. Ona jim nestačí petice osmi set obcí proti dalšímu zvyšování poplatků?

Patrně máte na mysli otevřený dopis Hnutí Duha ministrovi životního prostředí z počátku ledna 2018? Současným zákonem stanovený poplatek 500 korun za tunu uloženého směsného komunálního odpadu na skládku, se od roku 2009 nezměnil. Tato cena je tedy platná již desátým rokem. Její postupné zvyšování v průběhu následujících let, bylo již součástí připravovaného nového zákona o odpadech. Tento zákon však na počátku roku 2017 opakovaně neprošel Legislativní radou vlády ČR a byl odložen na dobu po volbách 2017.

Je proto jen otázkou času, kdy bude nový zákon o odpadech schválen a jak budou poplatky za ukládání směsného komunálního odpadu na skládku znovu upraveny, aby měly regulační funkci a odpovídaly současnému stavu a trendům v nakládání s odpady.

V Mělníku je prý připravováno ZEVO o kapacitě až 300 tisíc tun ročně. Jak to, že malé ZEVO v Chebu se několik let nemůže prosadit a obrovské ZEVO v Mělníku, za kterým stojí silný ČEZ, zatím nemá problém?

Jde zejména o nepřátelskou tzv. „zelenou ideologii“ různých, často účelově založených, a to nejen ekologických spolků, sdružení, a pod. Jejich členové a příznivci, často pod rouškou péče o životní prostředí, řeší v dané lokalitě své osobní zájmy, své ambice, nebo jen možný vliv plánované stavby na hodnotu svých nemovitostí v okolí. Opakovanými obstrukcemi, ovlivňováním veřejného mínění skrz místní média a sociální sítě, zveřejňováním neúplných, často i nepravdivých informací a strašením občanů zdravotními riziky, je pak vytvářena hysterie nejen proti technickému zařízení, ale i proti případnému investorovi. Tím je následně skrytě podporován současný způsob nakládání s odpady, tedy právě to kritizované neekologické skládkování odpadů.

Před patnácti lety se v Chebu bojovalo proti stavbě lihovaru, před osmi lety zase proti jihovýchodnímu obchvatu Chebu, teď je kritizována investice ZEVO Cheb a již se v Radničních listech i v zastupitelstvu začíná opatrně mluvit o bioplynové stanici. To se nebojíte, že i ta bioplynka bude páchnout na hony daleko?

ZEVO Cheb je tepelné zařízení, které bioplynovou stanici neobsahuje. Proto není třeba se obávat.

Kvůli spalovnám se prý budou zvyšovat poplatky za skládkování. Dokonce i někteří ekologové již začali zvýšení poplatků podporovat!

Smyslem citelného zvýšení poplatků za ukládání směsného komunálního odpadu na skládku, navrhovaného v novém (nepřijatém) zákoně o odpadech, bylo vyvození ekonomického tlaku. Tedy motivace obcí a jejích občanů na omezení množství odpadů, ukládaných v současnosti na skládky. To znamená, zvýšení míry třídění domovních odpadů, jejich další využití, recyklace, kompostování, energetické využití. Pro obce, kde bude třídění odpadů na dobré úrovni, pak byla v zákoně navrhována recyklační sleva.

Pokud bude dostupné zařízení, jehož provozovatel nabídne obci nižší cenu za likvidaci komunálního odpadu, než u prostého skládkování, bude mít jistě velkou šanci odpad z obce zpracovávat, čímž se může značná část odpadu v daném regionu od skládkování odklonit.

Účelem zákonem stanoveného zvýšení poplatků za skládkování tedy není výstavba spaloven. Stejně tak mohou vzniknout jiná zřízení, využívající odpadky. Jde však především o využití materiálu, dosud vyváženého na haldy skládek. Jde o cílenou regulaci množství komunálního odpadu, vyváženého na ty neekologické skládky, nikoliv o státní podporu výstavby spaloven!

Scroll to top